JMENUJI SE DAVID, JE MI 18 LET A ZATÍM JSEM NIC NEDOKÁZAL

JMENUJI SE DAVID, JE MI 18 LET A ZATÍM JSEM NIC NEDOKÁZAL

Dostupné na: http://www.svetuspesnych.cz/jmenuji-se-david-je-mi-18-let-zatim-jsem-nic-nedokazal/

Článek je majetkem magazínu Svět úspěšných, jakou autor  a redaktor s ním přímo spolupracuji. Text je zde umístěn s vědomím a souhlasem vedení magazínu.

—

Na jakékoli cestě – a nemusí vést nutně k úspěchu – se nikdo neobejde bez energie. Lépe řečeno nic a nikdo živý se neobejde bez energie. Pro elementární životní funkce se energie získává z potravy, avšak pro vyšší cíle – alespoň v lidském měřítku – vám pouze životní síla stačit nebude. Nemohu přesně říci, jak pojmenovat či popsat druh energie, která vás žene kupředu za vývojem. Jisté je, že jedním z jejích největších zdrojů je jedna věc, jedna síla – motivace.

Redakce Světa úspěšných svým čtenářům pravidelně přináší obrovskou dávku motivace v podobě článků, obrázků, nebo dokonce videí. I když motivace není na cestě k úspěchu vším, je její nedílnou součástí. Zajímavou a zábavnou formou jak motivovat čtenáře je právě článek o úspěšných lidech. I to má však svá úskalí a řekl bych, že jedno zcela zásadní – protagonista se může čtenáři, který nezažil úspěch v podobě miliardových zisků, vzdálený a nedosažitelný, a výsledná míra motivace tím pádem nemusí být až tak vysoká.

Právě to je jeden z důvodů, proč se Svět úspěšných rozhodl přinést vám sérii článků o lidech, kteří stejně jako vy po své cestě za úspěchem teprve kráčí. Naším cílem je ukázat, že v tom nikdy nejste až tak sami, jak se může zdát, a věříme, že si z příběhů a vyprávění s cílevědomými lidmi něco odnesete, i kdyby to měla být právě jen ona chvilková motivace. I tak však osobně pevně věřím a doufám, že předešlé články z této série nebyly zbytečné, stejně jako, snad, nebude ani tento.

Každý den prožívám větší či menší úspěchy

Hrdinou tohoto článku je student prestižního pražského gymnázia a podnikatel v oblasti webdesignu. David Kregl začal podnikat velmi brzy. Pokaždé ke svému podnikání využívalvšechny dostupné prostředky – v patnácti letech si založil e – shop se sluchátky a v osmnácti vede svou vlastní firmu pro vývoj internetových stránek. Velmi zajímavý a svým způsobem i ojedinělý je Davidův přístup k úspěchu.

“Ani vlastně nevím, jak bych definoval úspěch. Pro každého je úspěch něco úplně jiného. ”

Zprvu mi přišlo podivné, že za úspěch nepovažuje například vysoké zisky, množství získaných diplomů nebo rozdávání radosti. Zkrátka snad žádná měřitelná komodita pro něj není úspěchem v pravém slova smyslu. Je jasné, že jako většina lidí vlastnících podnik denně prožívá různé úspěchy, ale v jeho podání je to něco naprosto jiného, něco mnohem vyššího, než jsou materiální věci či ocenění. Co to tedy je? Jak to změřit? A lze to vůbec změřit?

Pro mě je úspěch něco, co mě naplňuje a dodává mi energii růst.

A to je svým způsobem strašně krásné, protože takovýhle úspěch nikdy nekončí, jak sám vysvětluje.

CHLAPEC Z DOBRÉ RODINY

Nikdy nepracuje, zásadně jen tvoří! Vždy, než člověk začne pracovat, v tomto případě tvořit, musí v jeho životě přijít určitý zlom a nebo alespoň uvědomění. Nejinak tomu bylo i u Davida. Přiznává, že se narodil do velmi dobře zaopatřené rodiny a kdyby chtěl, mohl by se prostě nechat živit rodiči. Co jej tedy vedlo k tomu, aby začal pracovat? Pardon, tvořit.

Jak jsem se setkával s mnohými lidmi, začal jsem si všímat, že to vlastně vůbec není fér. Věděl jsem, že já bych mohl mít téměř vše, na co si vzpomenu.

Zní to možná až moc uvědoměle na někoho, kdo se teprve nedávno dožil dospělosti. Sám však říká, že se svým pohledem na svět se nenarodil, ale časem si jej utvořil díky mnoha podnětům, které den co den formují naší osobnost, jako je například hudba či literatura.

Váš osobní příběh si nemůžete vygooglit ani vyhulit.

Povídat si s Davidem byla určitě zajímavá zkušenost, jelikož obdobné názory a styl smýšlení je dnes spíše vzácnost. Ze všeho se pokouší vytěžit maximum, a snaží se porozumět věcem, se kterými se denně setkává. Věří, že všichni máme moc nad životem ve svých rukou a je jen na člověku, jak vysoko se dostane. Jak sám David říká, svůj příběh nenajdete ani na Googlu, ani v úvahách, musíte jej vytvořit. Každý nějak začínal, stejně tak i on zpočátku pracoval pro tuzemskou firmu, která se rovněž zabývala webdesignem. Mělo to však jeden háček a sice –

Tehdy jsem zjistil, že mě práce pro někoho jiného prostě nebude nikdy naplňovat a tak jsem začal dělat webové stránky sám.

Časem do svého byznysu přizval několik přátel ze školy, se kterými stále roste. Spolupráci si nemůže vynachválit,

Na projektech pro naše klienty samozřejmě nejraději pracuji v kolektivu. Na profláknutém rčení ‘Víc hlav víc ví.’ prostě něco je. Když brainstormujeme nad řešením nějakého konkrétního problému s borci, tak dokážeme přijít s řešením, které by jeden člověk nevymyslel ani v záchvatu nejhlubší ‘zhulenosti’.

STÁŘÍ? ZHRUBA TŘI STA LET

Obrovský důraz David klade na své osobní vzdělání, a jak jsem již nastínil výše, nemyslí tím vzdělání, kterého se nám dostává ve škole.

Já osobně se vzdělávám denně; paradoxně je to většinou po skončení vyučování.

Podle Davida je v naší době vzdělání vzácná věc a já nemůžu jinak než souhlasit. Argumentuje třemi staletími stáří tohoto systému, kdy největší změnou bylo zrušení fyzických trestů. Až na tuto výjimku se školství nijak nepřizpůsobuje dynamice a vývoji světa tam “venku”, to je však téma na další samostatný článek nebo dokonce knihu.

Pokud bych měl být svému prestižnímu vzdělávacím ústavu za něco vděčný, tak je to má přítelkyně a hrstka přátel, o kterých mohu s klidem říct, že neskončí ve stádě ovcí, které náš vzdělávací systém každoročně úspěšně produkuje. Zatím jsem stále svým způsobem jeho součástí a můžu s klidnou duší konstatovat, že situace je velmi špatná, místy kritická.

A ZÁVĚREM JEDNO PRAVDIVÉ KLIŠÉ

Obyčejně v závěru článku bývají protagonistovy cíle či vize budoucnosti. Ani zde tomu nebude jinak, ale trošku jinou formou.

Mým jediným životním cílem je být šťastný.

Přiznejme si, že o to jde nám všem, proto všichni pracujeme či tvoříme své projekty.

Protagonistův vzkaz na závěr, asi se rozhodni co s tím 

Sleduji projekt Svět Úspěšných už od dob, kdy na facebookové fanpage bylo pouhých 300 fanoušků a jediná interakce se čtenáři probíhala na úrovní příspěvků prostřednictvím timeline. Tehdejší příspěvky pro mě byly neuvěřitelnou motivací a myslím si, že právě motivace a příběhy druhých pro vás mohou být tím, co odstartuje úspěch ve vašem životě.

Motivační literatura, motivační kinematografie, a především příběhy dalších zajímavých lidí jsou něco, co byste rozhodně neměli podceňovat a čemu byste měli věnovat významnou pozornost alespoň do té chvíle, než v sobě naleznete energii, která vás požene dopředu – motivace je podle mého názoru jakýsi “zástupný pohon”, na který ovšem nemůžete spoléhat věčně. Je nesmírně důležitá, ale úspěch není o motivaci.

Nebojte se kráčet ve stopách někoho, kdo dokázal něco před vámi, ale nezapomeňte včas z té cesty vystoupit a vydat se svou vlastní.

Chtěl bych poděkovat redakci SÚ, že mi dala příležitost publikovat můj dosavadní příběh.

Stay Hungry. Stay Foolish.

—

www.svetuspesnych.cz

www.svetuspesnych.cz/author/janpilat