JAK VE ZDRAVÍ PŘEŽÍT TENTO SVĚT? ČÁST 2.

JAK VE ZDRAVÍ PŘEŽÍT TENTO SVĚT? ČÁST 2.

Dostupné na: http://www.svetuspesnych.cz/jak-ve-zdravi-prezit-tento-svet-cast-2/

Článek je majetkem magazínu Svět úspěšných, jakou autor  a redaktor s ním přímo spolupracuji. Text je zde umístěn s vědomím a souhlasem vedení magazínu.

—

Spousty a spousty lidí si stěžují na naši dobu – dříve prý bylo vše jednodušší. Nemůžu posoudit, nežil jsem ani ve středověku a dokonce ani za minulého režimu, ale jedno vím jistě: možná, že to bylo jednodušší, ale také mnohem méně pestré a zdaleka lidé neměli tolik možností jako dnes.

Již v prvním díle tohoto článku jsem zmiňoval, že nyní máme vymoženosti, možnosti a pohodlí, o jakém se našim předkům ani nesnilo. Dodnes si pamatuji, když se před několika lety můj dědeček smál, že by jej nikdy nenapadlo, že si bude možné pustit něco do sluchátek z mobilního telefonu.

My to již bereme jako samozřejmost, ale pro starší generace se jistě musí jednat o obrovský posun a vidím to i sám na sobě a na mých vrstevnících: kdo kolem roku 2005 neměl “véčko”, jako by nebyl, a žádný kluk v té době nevyšel ven bez Game Boye. Dnes je vše v telefonu a kdo nemá “ajfón” také jako by nebyl.

Snažíme se neustále zjednodušovat si a dělat si pohodlnějším náš život a to se lidstvu skutečně daří. A jako vedlejší produkt našeho pokroku máme také mnohem více volného času. Podle mě spousty civilizačních psychických onemocnění vzniká právě díky přebytku volného času a toho, že lidé nedokážou svůj celý den strávit rovnoměrně produktivně i lenošením.

A poté už se to nabaluje jako sněhová koule – jeden je nespokojený, protože se nudí, a jediným společníkem mu jsou jeho myšlenky, hledá vinu okolo sebe a ač si to často nepřizná vědomě, kdesi v hloubi duše ví, že mít neustále v ruce telefon, sluchátka v uších, a neustále se honit za štěstím prostě není přirozené. A i když často vlastně ani neví proč, osočuje společnost. Je těžké posoudit, jestli právem, nebo ne, jelikož samozřejmě má šanci změnit sám sebe, ale zároveň je naprosto přirozené a zdravé chtít patřit do společnosti.

Co pak, když chceme patřit do společnosti a alespoň trochu žít? V prvním díle jsem trochu nastínil postavení a osud mého spolužáka, který se s tímto postavením a předurčeným osudem nesmířil a chová se, jako by žádné hendikepy nebyly.

Hledal jsem radu na velmi ožehavou otázku – jak přežít tento svět – právě u něj. Dostal jsem jich hned několik a nyní vám přináším druhou várku rad od člověka, který přes to, že jej titulují všelijakými latinskými názvy a téměř až zaklínadly, žije, jako by se vlastně nic nedělo a překvapivě mu to funguje.

Prosazuji se na správných místech.

Pokud máte dobrý nápad, myšlenku či návrh, proč si to nechávat pro sebe? Máte-li úžasný nápad na podnikání, proč o něm nikdo neví? Třeba by vám už někdo dávno pomohl. Toto pravidlo má však jeden dodatek a sice, že se vyplatí se prosazovat pouze na místech k tomu určených a tam, kde je o to skutečně zájem, jinde to totiž ani nemá smysl.

Snažím se být učenlivý.

Tuhle radu nebo pravidlo jsem slyšel za svůj život už tolikrát, že jsem jej začal praktikovat – protože bez neustálého získávání informací o vašem středu zájmu se pokračuje hodně těžko. Vždy je a bylo mnohem důležitější být učenlivý, než se učit. 

Hodně odpočívám aktivně.

Samozřejmě, občas je potřeba na celý den ulehnout do postele nebo na gauč a pohnout se, jen když si jdete pro jídlo nebo při akutním riziku otlačenin. Ale jinak obecně platí, že aktivní odpočinek – tedy nějaká aktivní zábava, od hraní počítačových her až po zvelebování vaší zahrádky – je častokrát pro vaši unavenou mysl mnohem prospěšnější.

Souvísející článek: Využíváte správné zdroje energie? Tyto tipy vás zaručeně nadopují

Vím, kdo jsem, a znám se.

Kromě zdravého sebevědomí sem patří i schopnost znát sám sebe a vědět, jak na určité věci reaguji, co dokážu, a co umím. Myslím, že už v Bibli je psáno něco ve smyslu: “Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.” Když dosáhnete určitého sebepoznání a sebereflexe, opadnou i potřeby něco si dokazovat či si léčit ego na druhých.

Obklopuji se podobnými lidmi, jako jsem já.

Lidé, kteří vám rozumí a myslí podobně, jako vy, jsou nejlepšími společníky. Proč? Nikdy od nich neuslyšíte, že něco nedokážete nebo nejde, maximálně vám řeknou, že už nad tím samým také přemýšleli a jen to ještě nezkusili nebo se báli to zkusit. Usnadníte si život a předejdete spoustě konfliktů, pomluvám a nedorozuměním.

U všeho víc, ale všechno s mírou.

Ani vědci se všemi jejich výzkumy a daty se pořádně nedokázali dohodnout i na tak základní věci, jako je zdravá výživa. Proto se vyplatí držet se zlatého pravidla – vše se snažit neustále tlačit dopředu, ale ne vždy se vyplatí něco tlačit na sílu a vyplatí se na to jít postupně a pomaleji.

—

www.svetuspesnych.cz

www.svetuspesnych.cz/author/janpilat