„CHTĚL JSEM MÍT FIRMU NA VÝROBU PÁRKŮ“ – JAKUB SUZAN

„CHTĚL JSEM MÍT FIRMU NA VÝROBU PÁRKŮ“ – JAKUB SUZAN

Dostupné na: http://www.svetuspesnych.cz/chtel-jsem-mit-firmu-na-vyrobu-parku-jakub-suzan/

Článek je majetkem magazínu Svět úspěšných, jakou autor  a redaktor s ním přímo spolupracuji. Text je zde umístěn s vědomím a souhlasem vedení magazínu.

—

Každý, kdo kdy pracoval s lidmi, nejspíš zná ten pocit příjemné nervozity před tím, než se má sejít s důležitým spolupracovníkem. Obzvláště, když o tom člověku slyšíte samou chválu a v zásadě se jedná o špičku ve svém oboru.

Protagonistou článku je pan Jakub Suzan, spoluzakladatel a spolumajitel Studia zdravého obouvání. Společnost založil společně s bratrem Davidem před deseti lety a jak sám vysvětluje, zabývají se oblastí medicíny, která se nazývá kalceotika – je součástí protetiky, což je odvětví medicíny zabývající se náhradami těla, kalceotika se pak zabývá zdravotními vložkami a obuví.

S panem Suzanem jsme se seznámili již dříve, právě skrze ortopedické vložky. Charismatický muž doslova sálající zapálením pro své podnikání se právě, když vstupuji do jeho obchodu, usmívá na zákazníky, hned mi s úsměvem podává ruku a vede mě zadními dveřmi do jeho ordinace, kde své klienty vyšetřuje.

VE ZDRAVOTNICTVÍ JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ INDIVIDUALITA

Vzápětí, poté, co mě seznámí s odbornými pojmy jako kalceotika a protetika, trochu smutně podotýká, že zrovna v jeho odvětví se velmi často služby neplní pořádně a proto nejsou efektivní.

Za těch dvacet let, co to dělám, se snažím, aby to skutečně bylo provázané s tím, co člověk potřebuje. Takže jinou pomůcku dostane člověk, který je celý den v obleku a jinou dostane člověk, který je sportovec a celý den stráví ve sportovní obuvi…,

vysvětluje a upozorňuje na to, že bylo a někde stále je běžnou praxí vydávat sériově vyráběné vložky a obuv za individuální a zdravotní. Postupně se ale podle jeho slov ukazuje, že právě tento přístup – důraz na individualitu – mu zajistil jeho stávající klientelu a růst.

BAŤOVSKÉ ZAČÁTKY

Ačkoli přiznává, že nemá doktorský titul a je spíše, podle jeho slov, člověk z praxe, následně vyučený ortopedický obuvník a fyzioterapeut, tím samým dechem však dodává, že právě v jeho branži je titul potřeba více než kdekoli jinde. Postupně však odkrývá podivuhodné začátky své kariéry, zhruba dvacet let praxe, která mu umožnila dosáhnout svého postavení. Na škole dokonce prý ještě plánoval úplně jiný byznys, točící se kolem prodeje párků a lahůdek.

Postupem času jsem vystudoval na ortopedického obuvníka a fyzioterapeuta. Velikou zkušeností nám bylo také to, že jsme s bratrem tři roky vyráběli na zakázku boty ve Zlíně,

mluví také o práci ve firmě jeho strýce, která se zabývala právě sériovou výrobou ortopedických vložek. Tam začínal skutečně od nuly, postupného vzestupu po kariérním žebříčku až po možnost nahlédnutí pod pokličku vedení firmy.

… a následně mi v podstatě strýc s tetou dovolili nahlédnout i do toho, jak se firma řídí, nicméně o pár let později jsem díky jistým názorovým rozdílům odešel a založili jsme s bratrem Studio zdravého obouvání.

 OD DVOU KE TŘICETI

Kdybychom byli bývali věděli, co to obnáší, nikdy bychom do toho nešli,

říká s úsměvem pan Suzan a vypráví o období začátků, kdy si otevřeli prodejnu a navozili první zboží v podstatě na dluh.

V té době jsme měli dvě prodavačky tady na prodejně a já s bratrem jsme sem chodili den co den po práci.

Postupně se však jejich firma vypracovala z těžkých začátků a nejistoty, v současné době má více než třicet stálých zaměstnanců či externích spolupracovníků téměř ve všech českých krajích. Podle jeho slov se jedná jak o zaměstnance na prodejnách, tak i o profesionální poradce, odborné asistenty.

“JESTLI TO TAK MŮŽU ŘÍCT, TAK MOJÍ DALŠÍ ODBORNOSTÍ JE PRAXE”

Společně s bratrem věří – a čas ukázal, že je tomu správně – že každý klient by měl dostat i profesionální servis a poradenství zdarma. Dodržování této zásady s sebou neslo mnohé změny – hlavním produktem se staly právě odborně vyráběné vložky.

Jednou mi zazvonil telefon a volal mi prof. Pavel Kolář, což je v podstatě génius a guru české medicíny, že u něj leží Katka Neumannová a on pro ni potřebuje zdravotní vložky.

Postupem času si vybudovali silný klientský kmen, složený v zásadě ne z lidí se zdravotním postižením, ale z lékařů, a podle spokojenosti jeho klientů se k němu také neustále vracejí.

V podstatě když vy uděláte někomu pomůcku, která mu skutečně pomůže, tak on ne jenom že se vrátí, ale zároveň řekne svému doktorovi, jak byl spokojený, a lékař vám poté posílá další klienty…

… je to o spolehlivosti, také máme vytipovaných několik pracovišť, zaměřujících se na související obtíže, kam můžeme klienty s čistým svědomím odkázat.

Díky jejich odborné a profesionální péči se firma, která zpočátku prodávala maximálně třicet párů vložek měsíčně a o něco více bot, vypracovala do rozměrů, kdy vyrábí díky školeným profesionálům více než patnáct set párů vložek, a ani nevím, kolik prodá párů bot.

KVALITA NA ÚKOR KVANTITY

Zabývali jsme se i plány do budoucna, jelikož se firma neustále rozšiřuje. Kromě dalšího růstu cítí pan Suzan však ještě potřebu “vychovat” si za sebe jakéhosi náhradníka, který by mu pomohl společnost dále rozšířit. Vypráví o jedné své zkušenosti, kdy mu po prvním měsíci adeptka na tuto pozici téměř doslova utekla a s úsměvem to komentuje:

Zdá se mi, jako by dneska chtěl každý hned teplou kancelář a padesát tisíc nástupní plat, ale to já nemůžu zařídit. Potřebuji někoho stejně zapáleného, jako jsem byl já.

Růst Studia zdravé obuvi není raketový, drží se však na neustálé postupné úrovni a pomalu se stále zvyšujícímu se počtu klientů uzpůsobuje. Odborných asistentů, sbírajících přesné údaje o klientech, není neomezeně, a k sériové výrobě přistupovat v žádném případě pan Suzan nechce. Zmiňuje však také například, že nedávno vystavěli s bratrem velikou dílnu, kde vyrábí produkty na zakázku.

Nechci a nebudu dělat to, abych zvyšoval kvantitu, ale zákazníci kvůli tomu dostali padesátiprocentní kvalitu.

SEMINÁŘE A NEUSTÁLÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Sám o sobě říká, že vždy pociťoval a pociťuje velikou touhu po vzdělání a zvláště v medicíně je průběžné vzdělávání nutností. Informace sbírá nejen z knih a odborných seminářů, ale hlavně z praxe.

Když vidím, že se u pěti set lidí objevuje nějaký nález, tak já nemám problém v dílně zadat takové instrukce, aby se dané produkty modifikovaly,

vysvětluje, jak zužitkovává své poznatky. I on sám přednáší, říká však, že nikdy nedělá a ani neplánuje dělat placené semináře. Vždy prý přijeli na vyžádání, nejčastěji se jedná o vedoucí nemocničních pracovišť či jiné, jenž se s danou problematikou setkávají při své práci.

…a proto já třeba nechápu, proč se lidi, kteří pracují v gastronomii a například vás obsluhují, neusmívají…

Vyjadřuje své nepochopení nad tím, proč lidé vykonávají práci, která je nebaví. Spolupráci s nejuznávanějšími českými lékaři, klientelu zastoupenou také mezi nejlepšími sportovci a obecně uznávané jméno ve své branži si studio získalo díky vysoké kvalitě a skutečně odbornému přístupu – vždyť většina klientů již nyní dorazí na doporučení jejich doktora.

Myslím si, že všechno co člověk dělá, by měl dělat s takovým zápalem a věřit tomu, jinak to asi ani nemá smysl,

uvažuje nahlas, když se bavíme o klíči jeho úspěchu. Při otázce týkající se jeho konkurence, když jsou, minimálně na našem trhu, jedni z mála, kteří se takto důkladně zaměřují na kvalitní péči a servis, říká, že je rád za konkurenci, jelikož se od ní může učit a zároveň zmiňuje, že je určitě jistá skupina lidí, kterým jejich služby nevyhovují a zdůrazňuje, že je dobře, že si mohou vybrat i z jiných společností.

Jako vždy se na závěr ptám, zda by chtěl něco vzkázat čtenářům SÚ:

Já bych asi chtěl říct, že pokud člověk něčemu věří a je něčemu schopný ledacos obětovat, tak prakticky není možné neuspět a je krásně vidět na různých podnikatelských záměrech, jak tomu onen člověk věří… Kdysi byl takový pořad, kdy si investoři vybírali mezi začínajícími podnikatelskými projekty a strašně často tam říkali, že se jim nápad líbí, ale nepodpoří jej, protože ten člověk tomu nevěří a nechce udělat tu změnu a třeba se zbavit zaměstnání, a to si myslím, že skutečně dává smysl, protože člověk musí věřit tomu, co dělá.

—

www.svetuspesnych.cz

www.svetuspesnych.cz/author/janpilat